Úvodní video Českobratrské církve evangelické: https://youtu.be/FyYuMTtqqhI

​

Opatovský sbor je malým společenstvím evangelíků z Opatova a okolí. S radostí mezi námi uvítáme návštěvníky :)

​

Jsme součástí horáckého seniorátu (územně správního celku naší církve).

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

O naší církvi

Českobratrská církev evangelická je druhou největší církví v České republice, nejpočetnější protestantskou církví. Za základ víry a života považuje Bibli. Navazuje na tradici české reformace, husitské hnutí i Jednotu bratrskou. Vznikla v roce 1918 spojením dvou evangelických církví povolených tolerančním patentem roku 1781.

Nejvyšším správním orgánem je šestičlenná synodní rada složená z duchovních i laiků. Nejvyšším shromážděním je synod, který zasedá jednou ročně. K farářské službě pověřuje církev muže i ženy. Vedle bohoslužebného života farních sborů, náboženské výchovy a církevního školství se zaměřuje na služby sociální péče a duchovenskou činnost v nemocnicích, armádě, nápravných zařízeních či uprchlických táborech.

 

Ke 31. 12. 2015 měla Českobratrská církev evangelická 75 318 členů, 254 farních sborů ve 14 seniorátech a 207 kazatelů (160 mužů a 47 žen).

​

Web ČCE: https://www.e-cirkev.cz/

Informační portál ČCE: http://www.evangnet.cz/

​

​

HISTORIE KAZATELŮ

​

1.8.1869 - 30.11.1912: Vincenc/Čeněk Šimek (farář)

18.10.1915 - 31.7.1922: Josef Potoček (farář)

1930 - 1932: Josef Štulc (diakon)

1.9.1932 - 2.9.1934: Miloš Šourek ThB. (vikář)

3.9.1934 - 31.7.1936: Miloš Šourek ThB. (farář)

16.2.1937 - 30.6.1938: Bohuslav Pospíšil (farář)

16.11.1938 - 30.11.1943: Rudolf Šimsa (farář)

1.12.1943 - 30.9.1947: Jiří Ruml (vikář)

1.10.1947 - 14.9.1971: Jiří Ruml (farář)

1.10.1972 - 14.2.1981: Jana Kašparová (vikářka)

1.7.1987 - 30.9.1991: Vladimír Doule (farář)

1.3.1992 - 1.12.1995: Jaroslava Soušková (farářka)

1.9.2017 - 31.8.2022: Filip Boháč (farář)

1.10.2022 - 1.10.2027: Pavla Jandečková (farářka)

​

 

Z historie našeho sboru 

​

Evangelický sbor a škola Opatov byl přifařen a přiškolen k nedaleké Vyskytné. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se více než polovina obyvatel přihlásila k evangelické víře. Sídlo prvního farního sboru bylo ve vzdálené Moravči, opatovští evangelíci byli součástí filiálního sboru ve Strměchách. V roce 1857 podali evangelíci z Opatova, Jankova, Dušejova, Zbilid, Dudína, Ústí, Nového Rychnova, Vyskytné, Hojkova a Milíčova žádost o zřízení samostatného sboru se sídlem v Opatově. Začátkem roku 1862 byla sepsána Základní listina, ve které se evangeličtí občané uvedených obcí zavázali vydržovat faráře, zřídit faru a postavit kostel. K vyhlášení samostatnosti sboru došlo v roce 1863.

​

Už v roce 1858 byla zakoupena zemědělská usedlost č. p. 10, která byla upravena na faru. V letech 1864–1868 byl postaven uprostřed návsi kostel v pseudorománském slohu, obdelníkový s poligonálně uzavřeným presbytářem a věží v západním průčelí. V roce 1870 byl na pozemku za farou zřízen hřbitov. 7. září 1879 zachvátil značnou část obce požár, který poškodil 28 usedlostí a také kostel, faru a školu. Všechny sborové budovy se podařilo v krátkém čase opravit. K evangelickému vyznání se ještě při sčítání lidu v roce 1931 hlásilo 215 z celkového počtu 401 obyvatel. Při posledním sčítání v roce 2001 už to bylo pouze 41 obyvatel z 202. Evangelické děti navštěvovaly spolu s katolickými školu ve Vyskytné, na náboženská cvičení chodily do evangelické školy ve Strměchách.

​

V roce 1832 bylo zahájeno vyučování na soukromé evangelické škole, kterou postavili a učitele z vlastních prostředků vydržovali evangelíci z Opatova, Jankova, Dušejova, Dudína, Milíčova a Hojkova. Vedle dětí z těchto obcí sem postupem času začaly docházet také děti evangelíků z Vyskytné a ze Zbilid. Katolické děti z Opatova chodily do vyskytenské školy až do roku 1916. Tehdy byla soukromá evangelická škola zrušena a zřízena z ní veřejná jednotřídní škola. Opatov byl vyškolen ze školní obce Vyskytná i ze školního okresu Pelhřimov a stal se součástí humpoleckého školního okresu.

​

Od školního roku 1917/18 byla opatovská škola rozšířena na dvoutřídní. Jedna třída byla ve staré školní budově na jižním okraji obce (dnes hospoda), druhá třída (fotografie) byla nejprve umístěna v sále hostince č. p. 7, poté v usedlosti č. p. 32 a od roku 1923 na faře. V roce 1930 bylo zahájeno vyučování v nové školní budově, postavené na severním okraji obce. Až do okupace nesla název Masarykova obecná škola.

​

Od školního roku 1941/42 byla škola zredukována na jednotřídku, do níž po válce chodili už pouze žáci 1.–5. ročníku, kteří od 6. ročníku přecházeli na měšťanskou školu do Vyskytné a později také do Dušejova.
Škola v Opatově byla zrušena k 1. 9. 1975 pro malý počet žáků. V současné době se ve školní budově nachází obecní byt, ordinace obvodního lékaře a část má pronajatu 1. Opatovská s. r. o.

​

- Evangelický pseudorománský kostel podle návrhu Josefa Bláhy z Kostelce z roku 1868 na návsi; nemovitá kulturní památka číslo 8911
- Evangelický hřbitov z roku 1870 na severním okraji obce s několika náhrobky z poslední čtvrtiny 19. století
- Pamětní kámen Mistra Jana Husa z roku 1915 na návsi

​

​

Literatura:
- Karel KLAŠKA, Obecná dvoutřídní škola v Opatově, Zálesí XXII, 1940–41, s. 98–100
- Václav MELICHAR, Masarykova obecná škola v Opatově, Zálesí XIII, 1931–32, s. 100–104
- Václav MELICHAR, Soukromá evangelická reform. škola v Opatově, Zálesí XIII, 1931–32, s. 89–92
- Jaroslava PAULUSOVÁ, Dušejov a okolí, Dušejov, Obecní úřad 1993, 118 s.
- Jaroslava PAULUSOVÁ, Škola ve Vyskytné u Pelhřimova 1722 –2004, Vyskytná, Obecní úřad 2004, 376 s. (o opatovské škole především na s. 124–136)
- Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Časlavsko 1. Zpracovaly Magda Zahradníková a Eva Štrejnová, Praha, Státní ústřední archiv 1999, s. 183–185
- Zdeněk SOUŠEK, Z historie evangelického sboru v Opatově, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd společenských XII, 2000, s. 101–116
- Tereziánský katastr český. Svazek 1. Rustikál (kraje A–CH), Praha, Archivní správa Ministerstva vnitra 1964, s. 234–235