Užitečné odkazy

opatov@evangnet.cz

Farní úřad

Opatov č. 10, (okres Jihlava)

588 05 Dušejov

RSS Feed

© Filip Boháč 2017 by WiX web creator

15.12.2019 - Mt 3, 1-5 - 3.Adventní

16.12.2019

1.Čtení: Iz 40,1-11

2.Čtení: Mt 3,1-5

 

Třetí adventní neděle. Do svátku zrození Krista zbývá jeden a půl týdne. Prožíváme si období adventu, období...čeho vlastně? Co to tu prožíváme, na co to zde čekáme? Rozhlédneme se kolem sebe, třeba nám to napoví, to by šlo, ne?

Co se to okolo nás děje? Ohromný shon, každý někam spěchá, každý se snaží něco stihnout, “ještě tohle a tamto jsem nekoupil”, zní to ze všech stran. Ještě jsme nestihli dopéct cukroví, no a kde je stromek? je v lese, nebo už na dvoře? a teď honem honem, ať je v obýváku uklizeno, dárky zabaleny a položeny pod stromkem, řízky ať se smaží a salát ať se stihne uležet.

Pevně věřím, že tohle nebude úplně případ lidí zde, ale klidně by se to dalo anonymně vztáhnout na naši společnost, v naší pěkné kotlině, a nemálo lidí by se poznalo. Je advent období spěchu?

Z toho, co bylo před chvilinkou proneseno, by se dalo usoudit, že pro mnoho lidí je advent vskutku obdobím spěchu a neklidu. Co je to vlastně ten advent? a jak s ním souvisejí texty, které jsme dosud četli?

Slovo “adventus” pochází z latiny a znamená příchod. Příchod koho/čeho? Příchod Krista, přece. Příchod Krista na tuto zem, před mnoha a mnoha lety v jednom malém městečku kdesi daleko.

Ale dost teorie ohledně slovíček. Takže přišel, přichází či má přijít nějaký Kristus. Nějaký Kristus? Nebo vlastně úplně konkrétní osoba? Kdo to vlastně je a proč je tak důležitý, že se tady řeší jeho příchod? A jak s ním souvisí ten Jan z evangelijního čtení?

Pojďme prvně k dnešním textům. Mnozí z vás už správně odhalili jejich provázanost. Evangelium popisuje naplnění prorockého textu. Ale - popisuje to tak docela? Co je vlastně obsahem toho Izajášova sdělení? A co nám říká onen “Jan Křtitel”, a kdo to vlastně je?

Shodou okolností jsem na ten oddíl z Izajáše již jednou hovořil, a shodou okolností - právě z této kazatelny. Shrnu ho v rychlosti: “Připravujte Pánu cesty v pustině, snižte pahorky a vyrovnejte údolí.” Pak nějaké věty o silné paži, něco o beráncích. V zásadě popis toho nejlepšího krále, kterého bychom mohli chtít, spojený se zaslíbením: “Hle, už přichází!”

Výborně, to je krásný slib, to se mi líbí, takže někdo dobrý přijde, to máme tedy všichni dobré vyhlídky, ne? Jen mu trošku vyrovnáme stezky a pěšiny, pustinu tu nemáme, a srovnat pahorek s údolím není v době buldozerů, Zetorů a rypadel nejmenší problém, no ne?

Jenže...jde opravdu o tuhle fyzickou stránku věci? a přichází vůbec ten král právě teď? Vždyť by mohl přijít třeba až za sto let - a to by se ty pahorky mohly zase nakupit, pěšiny by mohly být zaváté a kdoví, třeba tu bude i ta pustina…

Nebo už tu dávno byl! A pak je to celé taky zbytečné? Vždyť už přišel, evidentně i odešel - nebo mne kdyžtak opravte, bratři a sestry, ale já tady prostě žádného takového laskavého krále okolo nevidím, no. A nebo...koukněme se na toho Jana Křtitele, třeba k tomu proroku něco dodává, něco, co by se nám hodilo vědět a třeba to pak bude jasnější.

Tak tedy: Jan Křtitel. Co o něm můžeme povědět? Lukáš o něm v evangeliu píše dosti podrobný příběh, co se narození a služby týče, a tento příběh - zejména ten o zrození - se namnoze neliší od příběhu, který máme posléze vyprávěný o Kristu. Následně tento muž vystupuje a strhává zástupy a ty odhazují svou hříšnost a dávají se křtít.

“Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské!” Takto interpretuje Izajáše náš Jan Křtitel. Parádní interpretace. Fyzická krajina? Kdepak! Krajina lidského nitra!

Parádní interpretace. Jenže on jí i dost žil. Kdybychom jej potkali dnes, dost možná by nás vyděsil. Šat z velbloudí srsti, kožený pás kolem boků a potravou mu byly kobylky a med divokých včel.

Jeho zjev nebyl o nic méně prorocký, než jeho poslání. “Čiňte pokání!” Co to jen znamená? Ano, je to Křtitelova interpretace úpravy krajiny (v tomto pohledu duševní krajiny), kterou popisuje Izajáš, ale stejně - není pro nás již dnes trošku nečitelná? “Obraťte se” nám nabízí ČEP v poznámce. O mnoho se tím situace nezlepšila. Činit pokání? Obrátit se?

Ano, točíme se okolo starého řeckého termínu, totiž [μετανοια], které pro nás tvoří dnes problém. Jak jej co nejvíce přiblížit současnému jazyku? Vhodným by se zdálo třeba něco, jako “změnit své smýšlení a upřímně litovat své staré cesty”. Protože o to mu jde. Aby každý zvážil, jaká je jeho dosavadní životní cesta a aby ji popřípadě napravil a usměrnil k Bohu.

A v tomto smyslu se patrně chce držet i prorok. Nojo, namítneme, to je krásný, ale vy na tý fakultě nemáte asi ponětí, jak to v životě chodí, neboť na tohle zvažování není pořádně kde vzít čas, vždyť se ve svém žití sotva můžeme zastavit a rozmýšlet takové složité věci. A od toho zde máme advent. Čas klidu, čas, který můžeme věnovat Bohu a jeho příchodu v podobě malého, bezbranného dítěte. Čas, kdy se máme, ne! můžeme! zastavit a ohlédnout se.

A já tady nechci nikoho poučovat o tom, kdy a kde má brát čas a jak ho má využít, jak má chápat výrazy pokání či advent, ani tu nechci bezcílně šermovat s historií biblických osob. Ostatně, o tom jste se již dosti možná v životě dozvěděli více, než jsem se stihl dozvědět já. Ale právě o tom zvláštním čase a klidu je i ten advent, a je to proto jedna z možností, jak ho využít.

Každý si ten čas může využít po svém. Někdo může dál spěchat a shánět se, někdo jiný může zaslechnout volání a zastavit se. Ale ještě jeden tu byl - a je, který ten čas využil nejlépe: přišel, zrodil se a přijal naši lidskou slabost, aby nám mohl přinést spásu. Aby nám mohly být odpuštěny viny, aby každý mohl zažívat radost, aby každý mohl onu přinesenou spásu přijmout.

Anebo můžeme pohlédnout na celé přicházení úplně jinak: Kristus už zde je – nějak, ve svém slově například – a čeká. A je na nás, jestli se zvedneme a přijdeme za ním se slovy „zde jsem, Pane“. Tedy – přicházení nás k Ježíši. Nebo: přicházení si naproti, vždyť i ti bájní mudrcové se k přišlému Dítěti museli dopravit, stejně jako pastýřové z betlémských kopců, přišli a klaněli se Přicházejícímu.

Radost – radost nám je zvěstována v narození Páně, venkoncem se dnešní neděle zve Radostná (lat. Gaudete). A přece se s touto radostí pojí i starost: starost rodičů, kteří taktak vyvázli z problému, který se naskýtal v jejich komplikované rodinné situaci.

Starost rodičů, kteří taktak zachránili život útěkem do Egypta. Starost rodičů, kteří vědí, že údělem jejich těžce ochraňovaného dítěte je přinést spásu, ale za cenu jeho smrti. Ovšem: to již není adventní téma a proto k tomuto bude lépe promlouvat jindy.

Prožívejme tedy zbytek adventu naplněně a s radostí, je-li to možné - vždyť za necelé dva týdny se nám narodí Spasitel!

Amen

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now