Užitečné odkazy

opatov@evangnet.cz

Farní úřad

Opatov č. 10, (okres Jihlava)

588 05 Dušejov

RSS Feed

© Filip Boháč 2017 by WiX web creator

21.10.2018 - Lukáš 18, 1-8 - Staň se odpovědí!

21.10.2018

1.Čtení: Jonáš 4, 5-11

2.Čtení: Lukáš 18, 1-8

 

Vážení shromáždění, možná přemýšlíte, co spojuje ty dva vybrané texty že? Obvykle se ke knize Jonáš přidávají asi jiná novozákonní moudra než to podobenství o soudci a vdově. No, já doufám, že ke konci kázání nám to bude snad dávat trochu lepší smysl.

 

I: Úplně na začátek se chci pozastavit nad běžnou věcí, o které možná tak často nepřemýšlíme. Moje první otázka zní: „Proč se vlastně zajímáme o… cokoli, doplňte si sami. Proč třeba chodíme do školy? A pak na gymnázia, dále třeba na učňáky, na vyšší odborné školy, na vysoké… proč to děláme?“ V obecném úhlu pohledu. Nemusí to být zrovna studium na nějaké škole. Ale možná máme nějaké koníčky, nějaké zájmy. Třeba můj bratr hodně žije rybářstvím, odebírá různé časopisy, chodí na rybářské brigády, přednášky atp. Já mám za to, že tohle všechno většinou děláme proto, abychom získali odpovědi. Náš život se posouvá díky těmto dvěma věcem – otázka a odpověď.

Když jsme byli malí – vzpomeňme – tak jsem se ptali snad na všechno. Mami, co to je? To je pes. Aha, a co je to pes? No pes víš, to je takové zvíře. A co to je zvíře… Pořád dál a dál, a člověk už musí mít docela promyšlené, jak popsat obecně zvíře že :-)

 

II: A poslední dobou s mi nějak vrací jedna židovská moudrost. My lidé většinou máme nějaký svůj zájem, něco nás táhne ať už je to zahrádka, opravování aut, pěstování kdovíjakých plodin – doplňte si sami pro sebe, co je ten Váš zájem. A ta židovská moudrost říká, že to je všechno fajn a dobré, a že nejdůležitější na tom, je právě ta otázka, protože ta nás k tomu vytáhne.

V naší současné kultuře spíš prahneme po odpovědích že? A velmi oblíbené jsou odpovědi jasné, stručné, krátké, nekompromisní. Aby se to dobře zapamatovalo a nemuselo se nad tím moc přemýšlet. Arab = špatný; cikán = špatný; Čech = dobrý že? To dneska docela frčí. A tak se nám v hlavě rozum a myšlení můžou líně převalovat a spokojíme se s těmi krátkými, útočnými odpověďmi, a přestáváme se ptát.

Přitom, je to právě dobrá otázka, která nás v něčem posune. Otázka, která provokuje, znejišťuje, posouvá bezpečné přesvědčení pod mikroskop a zjistíme, že zas tak skvělé to přesvědčení není. To otázka uvádí lidskou duši do pohybu, ne odpověď – ta nás naopak na čas zastaví a zbrzdí, než si položíme zase další otázku a opět se vydáme na cestu hledání odpovědi.

 

Isidor Isaac Rabi, nositel Nobelovy ceny za fyziku, byl kdysi v nějakém rozhovoru dotázán, jak se dopracoval na takovou vědeckou úroveň. A on řekl, že za to může jeho maminka. Protože když přišel jako malý chlapec ze školy, tak se ho nezeptala: „Co jsi se nového dověděl?!“ Nezeptala se ho na ty odpovědi, které získal, ale zeptala se ho: „Položil jsi dnes panu učiteli dobrou otázku?“

 

III: V krátkosti zmíním některá biblická místa, kde jsou důležité otázky. Už v první knize Mojžíšově, v Genesis,[1] když se vypráví o prvních lidech, se Hospodin ptá člověka. Adam s Evou byli v dobrém blaženém světě, porušili jediné doporučení, které měli, aby nechali ten jediný strom ze zahrady na pokoji. A hned jsou mimo, neorientují se, chtějí se schovat, a tak si pletou ty trenky z fíků nebo co. Hospodin prochází zahradou a volá „Adam kde jsi“ Proč se ptá, copak to neví? Bůh stvořitel, vševědoucí, všemocný atp. copak neví kde je Adama? No pravdou je, že Adam to neví. Hospodin položil dobrou otázku. Snaží se Adama rozpřemýšlet. A Adam se vydává zjistit jaká je odpověď – kde vlastně je…

Potom o kousek dál, když Kain zabije svého bratra Ábela.[2] Tak se Hospodin ptá: „Kde je tvůj bratr Ábel?“ Copak to Hospodin neví? Opět, dobrá otázka. A Kainovi to v tu chvíli naplno dojde, co provedl, a snaží se nějak domyslet co s tím.

Dále v druhé Mojžíšově, když Izraelci putují přes poušť,[3] tak jim Hospodin sešle na jídlo manu. A možná víte, že oni se diví, co to je. A právě název toho pokrmu „mana“, je v překladu otázka – co to je? Dej mi ještě kousek toho „cotoje“, kolik zbylo toho „cotoje?“ A rabíni říkají – vidíte, tím pravým nebeským pokrmem je otázka. I Bůh sám je veliká otázka.

 

No a teď k té knize Jonáš z prvního čtení. Kniha Jonáš je v něčem unikátní, a to nejen mezi malými proroky, ale vůči celé Bibli. Předpokládám, že známe všichni ten Jonášův příběh že? A během něj se většina postav změní, přehodnotí své postoje: lodníci kteří Jonáše vezli, král města, všichni občané Ninive, dokonce i Hospodin. Jenom ten Jonáš zatvrzele trvá na svém a ničeho mu není líto – jedině té rostliny, které mu dělala stín a uschla. A tak na konci knihy Bůh prosí Jonáše o milosrdenství![4] To snad opravdu nikde jinde nenajdeme, že by Bůh prosil člověka, většinou je to naopak. Hospodin prosí Jonáše, aby se i on slitoval nad tím městem Ninive. Unikátní záležitost. A tak ta kniha ve čtvrté kapitole končí otázkou. Člověk už chce otočit stránku, a podívat se, jak to dopadlo. A v té „páté kapitole“ Jonáše, je zcela jiná kniha, Micheáš. Hospodin říká: „Jonáši tobě je líto téhle kytky která dává stín, a mě nemá být líto města Ninive kde žije přes 120 000 lidí?“ Micheáš…

 

IV: A nakonec to podobenství o soudci a vdově. Já ten text nebudu ždímat do poslední kapky, od toho jsou biblické hodiny, já se zaměřím na malý kousek. Běžně jsme to asi četli, slýchali z kazatelny či na biblických. Člověk si řekne, tak fajn, to je mravní ponaučení, zamyslí se nad sebou, přehodnotí, na čem by mohl zapracovat a jde se dál. No ale přátelé, to podobenství končí opět – uhodnete? – otázkou. Poslední věta toho podobenství zní: „Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“[5] A víte, co následuje? Další podobenství. To je skoro jako ten Micheáš… Ježíš dál pokračuje jiným tématem, jak je to možné? No proto, že ta otázka míří na nás. Otázka z nebe míří na člověka, na nás všechny, jak tu jsme!

Je to vlastně výzva. Výzva k čemu? Výzva k tomu stát se odpovědí na tu otázku! Ne zformulovat odpověď, ne odpověď přečíst, ne ji odrecitovat, ne vysypat ze sebe něco, co máme naučeno… na to se odpovídá tím kdo jsme! Staň se odpovědí! To je ta výzva – za otazníkem na konci knihy Jonáš. To je ta výzva za otazníkem v Lukášovi 18, když se Ježíš ptá: „Najdu tady víru až se vrátím?“

 

V: PŘÍBĚH O SVATÉM MUŽI: Možná znáte příběh o svatém muži, který se traduje v různých kulturách. Ten příběh myslím dobře ilustruje to, jak když zaznívají ty důležité otázky, tak odpovědi nejsou v rovině vět a slov a souvětí, ale odpovědí je to, kým jsme, co děláme – daleko spíš než to, co říkáme. Já vám ho přečtu.

 

V jedné vesnici žil svatý muž, o kterém všichni věřili že má prorocký dar. Ale jeden mladík na toho může žárlil a chtěl ho přede všemi zahanbit. Tak sevřel do dlaně motýla, svolal celou vesnici a zvolal: „Dokaž, že máš prorocký dar, a řekni co mám schované v rukou!“ „Motýla“, odpověděl svatý muž. Mladík znejistěl, ale rozhodl se, že svatého muže přeci jen poníží. Zeptá se ho, zda je motýl živý nebo mrtvý, a když odpoví že živý tak motýla stiskne a usmrtí; když řekne, že mrtvý, tak otevře dlaně a motýl ulétne na svobodu. Zeptal se tedy: „Dobře jsi odpověděl, a je ten motýl živý nebo mrtvý?“ Ten svatý muž se na mladíka dlouze zadíval a řekl: „Odpověď příteli, je ve tvých rukou.“

 

VI: Občas se křesťané i nekřesťané ptají, jak může ten milující Bůh dopouštět utrpení ve světě. A z řad křesťanů většinou zazní, že to prostě nevíme, a neumíme odpovědět na všechno. A já mám za to, že právě součástí odpovědi na takové otázky je ono – tak se ty sám staň tou odpovědí! Ty sám buď tou odpovědí! Odpověď je to, co dělám já se svým časem, s peněženkou, s tím utrpením, které vidím kolem sebe…

Bůh s lidmi jednal jako Otec, Hospodin stvořitel, nějakou dobu mezi námi chodil tak jako člověk Ježíš Kristus z Nazareta. A od doby jeho ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání, od příchodu Boha sem mezi nás v osobě Ducha svatého – Bůh chce, abychom na jeviště vstoupili naplno právě my! Je to na nás přátelé. Staňte se tou odpovědí! V první Mojžíšově říká Hospodin Abrahamovi i nám: „Staň se požehnáním.“  

Amen

 

 

 

[1] Genesis 3, 8-11

 

[2] Genesis 4, 9

 

[3] Exodus 16, 12-15

 

[4] Jonáš 4, 10-11

 

[5] Lukáš 18, 8b

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now