Užitečné odkazy

opatov@evangnet.cz

Farní úřad

Opatov č. 10, (okres Jihlava)

588 05 Dušejov

RSS Feed

© Filip Boháč 2017 by WiX web creator

3.12.2017 - Drzé adventní kázání (hospodský rozhovor)

03.12.2017

Vážené shromáždění,

Vzhledem k adventnímu období musíme přerušit náš seriál „rozhovorů s Ježíšem.“ Ale rozhovor ani pro dnešní kázání ještě neopustíme. Já jsem se pokusil zinscenovat takovou hospodskou diskuzi. Dva kamarádi sedí u piva v adventním období… (Jeden z nich bude asi teolog)

 

___________________________

Ty hele, nevíš, proč se týdle době říká adventní. Co to vlastně znamená?

No, to je z latiny, a znamená to příchod. Jako že přišel Ježíš.

Takže to je taková vzpomínka jo?

Jo, něco na ten způsob. Ono je to s tim příchodem trochu složitější.

Jak? Jako že přišel víckrát? Adventní neděle jsou čtyři, takže přišel asi čtyřikrát ne?

Ne, to je až pozdější vynález s těma čtyřma nedělema. Advent je jakoby takovej trailer, upoutávka na Vánoce. Takže, tím příchodem se asi nejvíc myslí Ježíšovo narození.

Hmmm. A to to byla taková bomba že se narodil?

No to teda jo, aspoň pro tehdejší lidi jo. Protože to vlastně bylo naplnění různejch starejch proroctví – že se někdo takovej narodí.

A to to poznali už když se narodil?

No drtivá většina z nich ne. Podle Bible vlastně jen pár pastýřů a nějaký tři králové. Podobně jako další významný osobnosti, byl i Ježíš doceněnej až po smrti. Když žil, tak mu vlastně věřilo málo lidí. Spíš byli proti němu, a nakonec ho taky ukřižovali žejo.

A proč se teda slaví to narození?

No, vlastně kvůli zbytku jeho života. Ta připomínka Ježíšova narození vznikla jakoby až zpětně, po tom, co ho ukřižovali. A pak dál, když vznikala první církev, a lidem docházelo proč vlastně přišel.

Hmmm. A hele, ví se teda nějak, proč přišel – jestli vůbec přišel?

No Ježíš jako historická postava je doloženej, to jo. A evangelia jsou na tu dobu tak neobvyklou literaturou… Vlastně jsou to reportáže lidí, který byli přímo u toho – nebo měli aspoň informace od očitejch svědků. Tímhle způsobem se tehdy vůbec nepsalo.

Aha, vidíš, tak to sem nevěděl. Ok, pokud teda žil, tak jako… co… k čemu to je vlastně dobrý? Proč teda přišel?

Dobrá votázka… K tomu se člověk dostane, když trochu zná ten příběh, kterej se táhne celou Biblí.

Hele, Bible… přece nebudu věřit knize ne? Navíc tak starý. Četls to někdy? Já to zkoušel, to se tak blbě čte kámo, a je to hrozně nudný.

Hehe, no víš co, Bible je vlastně knihovna svázaná do jedný tlustý knihy. Čili – je to sbírka fakt hodně různejch autorů, z různejch dob, s různejma postojema a názorama. To je na jednu stravu vlastně hodně zajímavý… si vem, že většina z těch textů mluví o svojí zkušenosti s Bohem. Většina z nich píše o tom, jak Boha vnímaj. Bible je vlastně takovej vzorník vztahů, mezi Bohem a člověkem…

Ok, dobře… a proč teda přišel ten Ježíš? Co na tom bylo tak super?

Znáš ten mýtus o ráji? Jak tam byli Adam s Evou, všechno bylo bezvadný, a pak jim had potají nabídnul ten údajně „boží“ matroš? Nějaký to nebezpečný ovoce?

Jo, vo tom už sem slyšel.

No, tak to vlastně byla možnost zvolit si něco jinýho, než nabízí Bůh. Něco mimo Boha. A Bůh je láska sama… když se pokusíš představit si dobro… prostě dobro, dobrý věci. Všechno, o čem se dá říct, že je to dobrý… tak všechno tohle vychází z Boha. A teď si k tomu zkus přidat, že to dobro samo je osoba. Ok? A přibližně máš nějakou matnou představu Boha… No a Bůh není tyran, a chtěl, aby se pro něj lidi mohli rozhodnout svobodně… jinak bysme byli naprogramovaný roboti – a to Bůh nechce. Čili oni se rozhodli Boha opustit.

Fajn, a jak tohle souvisí s tim Ježíšovym příchodem?

No ikdyž to tak možná nevypadá, tak naprosto zásadně. V tomhle mýtickym podání jsme jako lidstvo opustili Boží cestu. A tak jsme se od něj naprosto vzdálili.

Achjo, vopravdu?

 No ne, musíš uznat, že to docela vystihuje realitu. Podivej se, kde žijeme… vesmír je na jednu stranu kouzelnej, na druhou děsivej. Na zemi se dějou šílenosti, stejně jako dechberoucí nádherný věci. Nějakej pozůstatek z ráje tu máme… ale máme tady taky pozůstatek z tý volby „být jako Bůh“ – toho, když si jako lidi hrajeme na Boha, a jak tyhle pokusy končívaj žejo… Lenin, Hitler a podobný lidi to rozhodně zkoušeli.

No, dobře, ale k věci jo…

No zkrátka opustili jsme to svoje původní určení – být podle obrazu Božího, jo? a vydali jsme se jinudy. A Ježíš je vlastně označení osoby, ve který k nám přišel sám Bůh. Protože mu nás je hrozně líto, nemohl to přenýst přes srdce, a tak se rozhodl znovu otevřít tu cestu, kterou sme si kdysi zablokovali… Proto ten příchod! V ráji nikdo neumřel, to až náš život, jak ho známe teď je ohraničenej smrtí. A proto musel Ježíš umřít tak jako my. Jinak by smrt měla pořád hlavní moc. Takhle je to podle Bible přechodová brána do světa, tak jak měl bejt, do světa bez špatnejch věcí, bez nemocí, bez zla a tak.

To je, docela bizarní… ale dobře. Mně to třeba vůbec nezajímá, já se snažim prostě žít dobrej život.

Ok, a tak mi pověz… odkud víš co je dobrý a co špatný? Kde bereš to měřítko?

No… nevim, to prostě nějak víš. Jako jasně, taky často vim co by bylo dobrý udělat, ale stejně to udělám jinak. Buď protože se sem na to moc línej, nebo že se bojim to udělat.

Áha, no vidíš to. A o tomhle ten biblickej příběh mluví. My v sobě pořád máme někde hluboko ten pozůstatek obrazu Božího. A na něm leží strašně moc vrstev toho, co boží není. A jakoby máme pořád tu možnost Boha zrcadlit… to zní trochu divně žejo. Myslim jako vyzařovat tu lásku. Proč to neděláme? Když vlastně cejtíme, že dobro je prostě dobrý? Dělat dobro je dobrý, dělá to dobře nám, a většinou i těm lidem. Proč to neděláme? Proč máme pořád sklon k tomu dělat blbosti? Já si prostě myslim, že my někde v hloubi duše vlastně toužíme po tom původním určení. Po tom, k čemu jsme byli navržený – být obrazem Božím. A dost dobrej obraz Boží byl právě Ježíš… Tyjo, no snad je teď aspoň trochu jasnější, proč se oslavuje ten jeho příchod ne?

Jo, nevim sice jestli tomu věřím – vlastně… by to bylo fajn dobrý. Ale jo, už to trochu chápu

Jo, ono to jinak, než vírou nejde. Někde hluboko si vlastně moc přeju, aby to byla pravda

_____________________________

Vážené shromáždění… rozhovor sice fiktivní, nicméně inspirovaný mými vlastními rozhovory a otázkami.

Vstupujeme do adventu. A byl bych moc rád, kdyby to pro nás nebyla, jen „zase ta doba před štědrým dnem.“ Ale, abychom vzali vážně tu událost, která se tím má zpřítomnit. Je pravda, že Ježíš přišel velmi dávno – něco zcela zásadního pro nás udělal – a krátce potom taky odešel. Ale poslal od Boha přímluvce. Od té doby k nám Bůh přichází také v Duchu svatém. Pokud tomu chceme věnovat pozornost, a nechat se Duchem řídit, tak je třeba ho nějak kontaktovat. Nejlepším způsobem je modlitba…

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now